CZ | EN
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

ČVUT v Praze - Fakulta stavební
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství


Státní závěrečné zkoušky
(12.06.2019 v 13:43)

Dne 26. června 2019 se koná státní závěrečná zkouška posluchačů oboru Vodní hospodářství a vodní stavby (obor V) a oboru Inženýrství životního
prostředí (obor Z). Informace zde.


Aktuality
(9.05.2019 v 13:57)

K143 pořádá 13.5.2019 v rámci předmětu VK1 exkurzi na objekty odvodnění, regulační drenáže a závlahy na Pardubicku.

Pozvánka na mezinárodní vodohospodářskou výstavu Vodovody-kanalizace, pro studenty zdarma - 21.-23.5.2019.

Rybníky jako předmět vědeckého výzkumu - Ing. Václav David, Ph.D. představil výzkum rybníků na K143 v časopisu VTEI.


Kalendář akcí
(28.05.2019 v 15:03)

Hydrologie, GIS a ŽP (30.-31.5.2019)

Rybníky 2019 (13.-14.6.2019)

Laboratorní dešťový simulátor

Zařízení laboratorního dešťového simulátoru (DS) je umístěno na Fakultě stavební ve Vodohospodářské hale v budově D. Jedná se o tryskový dešťový simulátor typu „Norton Ladder Rainfall Simulator“ s kyvnými tryskami VeeJet s pádovou výškou kapky 2,43 m a průměrem kapky 2,3 mm. Zařízení bylo zkonstruováno v roce 1999 z komponentů dodaných z USA na základě podobného dešťového simulátoru univerzity BOKU ve Vídni.
Laboratorní DS se používá k experimentálnímu měření erozních procesů na porušených půdních vzorcích, které se vyskytují v zemědělsky obdělávaných oblastech ČR. Zařízení umožňuje pro každou simulaci nastavit odlišné podmínky simulace, které se mohou lišit podélným sklonem půdního povrchu v rozmezí 0° – 8°, intenzitou simulovaného deště v rozmezí 20 – 60 mm/hod a také stavem povrchu půdního vzorku, který se buď kypří do hloubky cca 5 cm, nebo se ponechává bez úpravy, tzn. s krustou vytvořenou z předchozích simulací.

Při simulacích trvajících nejčastěji 60 minut se sleduje a zaznamenává průběh a rychlost povrchového odtoku, ze kterého se následně získává i průběh půdního smyvu, respektive celková ztráty půdy. Dalšími veličinami, které se zaznamenávají, jsou vlhkost půdního vzorku na začátku a konci simulace a kontrolní intenzity simulovaného deště po skončení měření.
Z hlediska objemu testovaných půdních vzorků se jedná o kvádr velikosti 4 x 0,9 m a hloubky 15 cm, přičemž dalších 5 cm tvoří spodní drenážní vrstva písku. Před naplněním kontejneru je půda navíc proseta přes síta s velikostí ok 20 x 20 mm, aby došlo k odstranění rostlinných zbytků a větších frakcí kameniva. Po naplnění erozního kontejneru se půdní vzorek před začátkem simulací ponechává v klidu po dobu cca 4-6 týdnů, aby došlo k rovnoměrné konsolidaci celého vzorku.