CZ | EN
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

ČVUT v Praze - Fakulta stavební
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství


Aktuality
(2.05.2018 v 11:11)

Pro začínající mezinárodní projekt hledáme nového kolegu na pozici doktoranda. Více informací zde, kontakt pro zájemce doc. Dostál nebo Ing. Zumr.

Nebaví vás jen sedět  u počítače? Vyjeďte s námi do terénu! I letos plánujeme řadu experimentů s dešťovým simulátorem. Za účast nabízíme studentům finanční odměnu. Kontakt pro zájemce zde.

Poprvé se mapuje využití celého povodí Dunaje s cílem ochránit vodu a půdu. K143 je u toho - přečtěte si článek na Novinky.cz!


Kalendář akcí
(2.05.2018 v 11:12)

GIS a ŽP 2018 (11.-12.6.2018)

Konference Rybníky 2018 (14.-15.6.2018)

Vliv kinetické energie deště na uvolňování a transport půdních částic

Kód: GF17-33751L
Hlavní řešitel projektu: prof. Dr. Andreas Klik
Hlavní řešitel za katedru: doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál,
Spolupracující organizace:
Ústav fyziky atmosféry, Akademie věd ČR (Zuzana Chládová)
University of Natural Resources and Life Sciences Vienna, Austria (Andreas Klik)
Institute of Land and Water Management, Petzenkirchen, Austria (Peter Strauss)
University of Canterbury, Christchurch, New Zealand (Thomas Cochrane)
Začátek řešení: 2017-01-12
Konec řešení: 2019-01-12
Cíl projektu: 1) porovnání distribuce dešťových kapek v podobných oblastech v Rakousku, ČR a Novém Zélandě, 2) odvození vztahu mezi kinetickou energií a intenzitou deště, 3) odhad časo-prostorové distribuce kinetické energie srážek a jejich intenzity a 4) odhad vztahu mezi erozivitou deště a půdní erozí.

Projekt za katedru řeší:

Abstrakt projektu

Velikost dešťových kapek, jejich rychlost, tvar, intezita srážky a rychlost větru, jsou určující charakteristiky pro vznik a průběh erozních procesů. K dispozici jsou v současnosti omezená data popisující tyto charakteristiky a jejich vliv na půdní erozi. Předmětem projektu je 1) kvantifikace distribuce dešťových kapek srážkových událostí v podobných oblastech v Rakousku, České republice a Novém Zélandě, 2) odvození vztahu mezi kinetickou energií deště (KE) a jeho intenzitou pro popis erozní účinnosti deště, 3) odhad časo-prostorové  distribuce KE přívalových srážek a jejich intenzity a 4) vztah mezi erozivitou deště a půdní erozí. Na lokalitách v Rakousku, ČR a na Novém Zélandě budou instalovány distrometry k měření charakteristik srážek. Vztah mezi KE deště a intenzitou bude určen s ohledem na sezónní a prostorovou variabilitu. Lokality vybavené disdrometry budou osazeny erozními experimentálními kontejnery, které budou indikovat erozní účinnosti jednotlivých srážek. S využitím získaných dat ověříme a modifikujeme existující vztahy mezi energií deště a uvolněním půdních částic.