CZ | EN
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

ČVUT v Praze - Fakulta stavební
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství


Aktuality
(24.04.2017 v 10:47)

Děkujeme všem studentům, kteří vyplnili hodnocení výuky a poskytli nám tak cennou zpětnou vazbu. Vašich názorů si vážíme a diskutujeme vhodné změny pro zlepšení výuky.

K143 hledá studenty, kteří by pomohli s měřením na terénním dešťovém simulátoru - finanční ohodnocení zajištěno. Možnost také zpracování BP a DP. V případě zájmu kontaktujte Ing. Strouhala nebo Doc. Dostála.

Nabídka tříměsíční stáže pro studenty do Rakouska, možnost zpracování BP, DP, financování zajištěno - více informací zde.

Studenti oboru "Z" založili fotogalerii, na fotky z exkurzí a jiných akcí se lze podívat zde.


Kalendář akcí
(24.04.2017 v 10:51)

GIS a ŽP 2017 (29.5.-30.5.2017)

Srážko-odtokové, erozní a transportní procesy - experimentální výzkum

Kód: SGS14/180/OHK1/3T/11
Hlavní řešitel projektu: Ing. Miroslav Bauer
Hlavní řešitel za katedru: Ing. Miroslav Bauer,
Spolupracující organizace: -
Začátek řešení: 2014-01-01
Konec řešení: 2016-12-31
Cíl projektu: Tento projekt by měl sloužit k podpoře provozu části experimentálních zařízení provozovaných Katedrou hydromeliorací a krajinného inženýrství. Zároveň by měl umožnit lepší zapojení studentů doktorského studia do výzkumné činnosti katedry. Řešitelský tým je rozdělen do čtyř skupin pracujících na čtyřech různých zařízeních. Prvním z nich je povodí, dále nazývané Experimentální povodí Býkovického potoka - měrný profil, které slouží ke sledování základních srážko-odtokových vztahů. Druhé povodí (menší a s maximálním podílem orné půdy), nazývané Experimentální povodí s turbidimetrem, slouží ke kontinuálnímu měření zákalu a dynamiky látkového toku, zejména nerozpuštěných látek, případně na ně vázaného fosforu v recipientu. Třetí činností je Experimentální povodí Býkovického potoka - erozní plochy. Zde jsou detailně sledovány procesy vodní eroze. Poslední činností je výzkum pomocí laboratorního dešťového simulátoru sloužící k testování ztráty půdy za předem definovaných podmínek. Všechny čtyři aktivity se vzájemně doplňují a tvoří tak jedinečný komplexní výzkum v oblasti povrchových procesů a vodní eroze.

Projekt za katedru řeší:

Způsob a metody řešení, časový průběh řešení:

Problematika srážko-odtokových vztahů, erozních a povodňových situací z intenzivních srážek je aktuálním problémem. Sledování závislosti mezi srážkami, odtokem a transportem rozpuštěných i nerozpuštěných látek je jednou z hlavních oblastí výzkumu probíhajícího na KHMKI.
 
Přesnost a podrobnost výsledků modelů používaných pro predikci, je přímo závislá na kvalitě a přesnosti vstupních dat. Pro ověření kvality výpočtu je nutné průběžně provádět kalibrace a validace používaných metod. Experimentální měření je a vždy bylo významnou součástí celé problematiky srážko-odtokových vztahů a ochrany půdy před erozí. Vodní eroze je v rámci projektu experimentálně sledována a měřena několika metodami. Zejména jde o výzkum na tzv. stálých experimentálních plochách s přirozenými srážkami a o výzkum pomocí dvou dešťových simulátorů (dále jen DS) - mobilního a laboratorního.
 
Dříve realizované experimenty s mobilním DS byly situovány do Býkovického povodí východně od Benešova. V posledním roce došlo o rozšíření měření o lokality Nové Strašecí a Řisuty, kde byla provedena řada experimentů – více než 30 simulací během 16ti experimentálních výjezdů na různých druzích vegetace. Experimenty byly zaměřeny na podrobný popis vlivu různých druhů vegetace na erozi půdy. Intenzita ochranného účinku vegetace se odvíjí od fenofáze, ve které se rostlina nachází a výrazně ovlivňuje srážko-odtokové a zejména erozní procesy. Rostlinu je tedy třeba otestovat v průběhu roku několikrát. V roce 2016 byly testovány plodiny na třech různých lokalitách (Řisuty, Nové Strašecí, Býkovice).
 
Rozsáhlé úpravy zařízení mobilního DS, které byly provedeny v roce 2015 výrazně přispěly ke stabilitě systému. Experimenty v průběhu měřící sezóny 2016 potvrdily přínosnost provedených úprav. Při úpravách šlo zejména o stabilitu tlaku v zařízení, rovnoměrnost postřiku při různém nastavení tlaku, větší variabilitu nastavení deště i maximální intenzitu deště 130 mm/hod. Při standardním měření se předpokládá intenzita 50 - 70 mm/hod. Nicméně vyšší intenzity simulují intenzivní erozní události vedoucí k povodňovým situacím. Také nově instalovaný řídicí systém s bezdrátovým ovládáním přes WiFi přispěl k bezproblémové obsluze.
 
Na laboratorním DS pokračovalo i v roce 2016 experimentální měření erozních událostí. Byla testována zejména hlinitá půda z oblasti Nového Strašecí. Kromě standardních simulací s konstantní intenzitou deště bylo provedeno několik nových měření - testování koncentrace fosforu v povrchovém odtoku, měření zrnitosti půdního smyvu, měření s proměnnou intenzitou deště a opakované měření charakteristik deště pomocí laserového senzoru (distrometr).
 
Měření hydrologických veličin na povodí Býkovického potoka doznalo velkých změn v průběhu posledních dvou let z pohledu celkové koncepce a rozsahu měření. Dříve instalované měřící zařízení na dvou měrných profilech (na soutoku Býkovického a Třebešického potoka) pomáhá charakterizovat okolní hydrologické podmínky. V rámci řešeného projektu dále pokračoval také kontinuální monitoring hladiny podzemní vody a vlhkosti v instalovaných mikrovrtech.
 
Převážná část měření byla prováděna studenty doktorského studia, za pomoci magisterských studentů, pod odborným vedením pracovníků KHMKI.
 
Počátkem roku 2016 probíhalo zejména vyhodnocení výsledků měření z předchozích let a plánování měřící sezóny 2016, včetně revize měřících zařízení. V průběhu jarního období začaly přípravné práce na experimentálních plochách. V průběhu celé sezóny měření od jara do podzimu probíhaly série terénních experimentů zejména s mobilním dešťovým simulátorem. Vyhodnocování výsledků se odehrávalo průběžně, stejně jako další měření na laboratorním DS. Jednotlivé týmy spolu vzájemně komunikovali a spolupracovali nejen při měření, vyhodnocování výsledků, ale také při jejich prezentaci.