CZ | EN
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

ČVUT v Praze - Fakulta stavební
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství


Studijní program Stavby, krajina a životní prostředí
(7.10.2025 v 20:15)

Otvíráme nový studijní program

Od září 2026 otvíráme nový studijní program Stavby, krajina a životní prostředí, více na stránkách programu nebo sledujte na instagramu Tento interdisciplinárně pojatý program propojuje technické, přírodovědné a prostorové obory. Zaměřuje se na cílený rozvoj odborných kompetencí ve stavebnictví, vodním hospodářství, geoinformačních technologiích (např. GIS, dálkový průzkum Země, modelování), územním plánování a ochraně životního prostředí a reaguje na aktuální potřeby a požadavky adaptace území na změnu klimatu s důrazem na udržitelný rozvoj a zvyšování odolnosti prostředí.


Kalendář akcí
(29.10.2025 v 16:17)

HYDROSILVESTR 2025

(3. - 7. 11. 2025)

Odborné přednášky, exkurze a workshopy spolu s probíhající výstavou "Voda".

Podrobný program. 

GISday 2025

(27.11.2025)

GISday 2025


Pracovní příležitosti
(9.10.2025 v 18:53)

Výpomoc v projekci

Vliv změny využití území na erozní ohroženost, transport splavenin, kvalitu vody a odtokový režim

Kód: LTC18030
Hlavní řešitel za katedru: prof. Dr. Ing. Tomáš Dostál,
Začátek řešení: 2018-06-01
Konec řešení: 2020-09-30
Cíl projektu: Cílem projektu je studium erozních a transportních dějů na rozhraní pozemku, liniového prvku (typicky travní pás nebo pás jiné vegetace) a vodního toku, případně na hranici mezi vegetačním pásem a ornou půdou. Zkoumány budou všechny fáze vodní eroze půdy, počínaje rozvolněním půdního povrchu vlivem kinetické energie dešťových kapek, transportem půdních částic a na nich sorbovaných látek, depozicí části splavenin uvnitř liniového prvku a vstupem splavenin do vodního toku. Dílčí témata jsou: (i) fyzikální popis jednotlivých fází a vyhodnocení využitelnosti standardních matematických modelů pro popis transportních procesů přes liniové prvky; (ii) hledání prahových hodnot, při kterých přestává liniový prvek fungovat jako transportní bariéra; (iii) identifikace kritických míst, ve kterých dochází k lokálnímu selhání ochranného efektu prvku a nalezení indikátorů, které pomohou kritická místa včas detekovat; (iv) vyhodnocení vnitřní homogenity liniových prvků.

Projekt za katedru řeší:

Výzkum navazuje na mezinárodní projekt EU COST Action CA15206 – PESFOR-W je zaměřen na možnosti využití vegetačních – zejména lesní – pásů k ochraně vodních zdrojů před zemědělským znečištěním. Významnou chybějící znalostí v procesu evaluace potenciálu lesních nebo jiných vegetačních pásů v zachycování erozních splavenin a na nich vázaného znečištění je právě mechanismus, popis a kvantifikace procesů na hranici těchto typů povrchů. Právě úzká spolupráce s mezioborovým týmem soustředěném v rámci projektu COST Action PESFOR-W bude velkým benefitem pro úspěšné řešení projektu. Výsledky projektu pak budou ihned implementovány v rámci řešení projektu a jeho výstupů. Výstupem projektu PESFOR-W bude kvantifikace vlivu zalesněných ochranných pásů na kvalitu vody a to od kvantifikace zachyceného znečištění po vyčíslení jejich efektivity pomocí principu ekologických služeb.

Klíčovými metodami pro výzkum budou experimenty na výzkum splash eroze a transportu sedimentu po půdním povrchu, experimenty s využitím stopovačů sedimentu a transportovaných látek, matematické modelování procesu pohybu vody a erozních splavenin po půdním povrchu a zachycování resp. remobilizace sedimentu ve vegetačních pásech, dálkový průzkum s využitím kamery citlivé v různých částech spektra a fotogrammetrie.