Vliv změny využití území na erozní ohroženost, transport splavenin, kvalitu vody a odtokový režim

Kód:	LTC18030
Hlavní řešitel za katedru:	prof. Dr. Ing. Tomáš Dostál,
Začátek řešení:	2018-06-01
Konec řešení:	2020-09-30
Cíl projektu:	Cílem projektu je studium erozních a transportních dějů na rozhraní pozemku, liniového prvku (typicky travní pás nebo pás jiné vegetace) a vodního toku, případně na hranici mezi vegetačním pásem a ornou půdou. Zkoumány budou všechny fáze vodní eroze půdy, počínaje rozvolněním půdního povrchu vlivem kinetické energie dešťových kapek, transportem půdních částic a na nich sorbovaných látek, depozicí části splavenin uvnitř liniového prvku a vstupem splavenin do vodního toku. Dílčí témata jsou: (i) fyzikální popis jednotlivých fází a vyhodnocení využitelnosti standardních matematických modelů pro popis transportních procesů přes liniové prvky; (ii) hledání prahových hodnot, při kterých přestává liniový prvek fungovat jako transportní bariéra; (iii) identifikace kritických míst, ve kterých dochází k lokálnímu selhání ochranného efektu prvku a nalezení indikátorů, které pomohou kritická místa včas detekovat; (iv) vyhodnocení vnitřní homogenity liniových prvků.

Projekt za katedru řeší:

Výzkum navazuje na mezinárodní projekt EU COST Action CA15206 – PESFOR-W je zaměřen na možnosti využití vegetačních – zejména lesní – pásů k ochraně vodních zdrojů před zemědělským znečištěním. Významnou chybějící znalostí v procesu evaluace potenciálu lesních nebo jiných vegetačních pásů v zachycování erozních splavenin a na nich vázaného znečištění je právě mechanismus, popis a kvantifikace procesů na hranici těchto typů povrchů. Právě úzká spolupráce s mezioborovým týmem soustředěném v rámci projektu COST Action PESFOR-W bude velkým benefitem pro úspěšné řešení projektu. Výsledky projektu pak budou ihned implementovány v rámci řešení projektu a jeho výstupů. Výstupem projektu PESFOR-W bude kvantifikace vlivu zalesněných ochranných pásů na kvalitu vody a to od kvantifikace zachyceného znečištění po vyčíslení jejich efektivity pomocí principu ekologických služeb.

Klíčovými metodami pro výzkum budou experimenty na výzkum splash eroze a transportu sedimentu po půdním povrchu, experimenty s využitím stopovačů sedimentu a transportovaných látek, matematické modelování procesu pohybu vody a erozních splavenin po půdním povrchu a zachycování resp. remobilizace sedimentu ve vegetačních pásech, dálkový průzkum s využitím kamery citlivé v různých částech spektra a fotogrammetrie.